Komunitní péče

Pod tímto pojmem rozumíme takový systém péče, který umožňuje pacientům s vážným psychiatrickým onemocněním žít co možná nejvíce v podmínkách běžného života, tedy mimo psychiatrickou léčebnu, co nejuspokojivějším způsobem. K tomu je nutné, aby v komunitě mimo léčebnu existovala síť služeb, která by to pomáhala uskutečnit. Tyto služby se vyčleňují jak z oblasti zdravotnictví, tak ze sféry sociální.

 

V oblasti zdravotnictví to představuje pohotově dostupnou péči psychiatrickou a psychoterapeutickou, které pacientovi umožní nemoc dobře znát, zacházet s ní a tak i včas rozpoznat její případné zhoršení. Je-li zachyceno včas, lze jej v mnohých případech odvrátit bez nutnosti hospitalizace. K tomuto účelu nejlépe slouží týmová pracoviště nabízející komplexní léčbu ve spolupráci s krizovými centry a lůžkovými zařízeními.

 

V sociální sféře pomoc zajišťují neziskové organizace, které pacientům pomáhají s resocializací v oblasti bydlení, práce a samostatného fungování vůbec. To je prováděno formou chráněného bydlení a zaměstnávání a dále poradenstvím v problematice bydlení a práce. Zde se pacienti učí samostatně fungovat za asistence speciálně vyškolených pracovníků těchto organizací. Kromě toho je jim prostřednictvím tzv. case managementu poskytována pomoc při řešení náročnějších životních situací, které zdravý člověk běžně zvládá sám. Case manager je tedy jakýmsi průvodcem pacienta životem v komunitě.

 

Služby komunitní péče nejsou v ČR všude stejně dostupné. Praha má tu výhodu, že zde řada dobře fungujících pracovišť existuje. Psychiatrická léčebna v Bohnicích je s těmito službami v kontaktu a snaží se připravit své pacienty na jejich péči a režim práce. K tomuto účelu zde slouží úsek resocializace, který provozuje chráněné dílny a poradny.

 

Dílny umožňují pacientům zakusit a osvojit si v chráněných podmínkách pracovní režim a připravit se tak na eventuální navázání na spolupráci s chráněnými dílnami organizací mimo léčebnu, kde již jsou podmínky zase o něco náročnější.

 

Poradny pro bydlení a pro práci pak poskytují pacientům informace o návazné péči, zprostředkovávají jim kontakt s pracovišti mimo léčebnu a tak je postupně připravují na propuštění.